Změna názoru na politiku identity vás může stát všechno

POLITIKA: Americká politika není ani tak o změně stávajících politik, ale spíše o apelování na rozdělení mezi národy.

Literární kritik v MODERN TIMES.
PROČ JSEM POLARIZOVÁN
Forfatter: Ezra Klein Avid
Forlag: Reader Press (USA)

POLITIKA: Americká politika není o změně stávajících politik, ale spíše o apelování na rozdělení mezi národy.

„Spojené státy se skládají z dobře fungujících a dobře přizpůsobených částí, které jsou spojeny do nefunkčního celku.“ Muž, který stojí za tímto zněním, se jmenuje Ezra Klein a psal o něm politika identity i Spojené státy americké. Klein je americký novinář, blogger a politický komentátor. Byl fejetonistou listu The Washington Post a hlasoval pro demokraty. Založil web Vox, zpravodajský web, kde zkoumá, jak média ovlivňují politickou situaci ve Spojených státech a jak politická situace ovlivňuje média.

Neříká jediný příběh očima jednotlivých aktérů. Nezajímá ho ani obvinění, že systémy se hroutí nebo se zhroutí kvůli individuálním osudům.

Podle jeho názoru fungují jednotlivé části excelentně a nemyslí si, že je šokující nebo překvapivé, že Trump vyhrál volby v roce 2016. K tomu byl zaveden systém. Jak to ale může systém usnadnit, když to vůbec není postavený před?

Ochota dělat kompromisy

„Americký politický systém není vytvořen pro silnou polarizaci, ale pro ochotu ke kompromisu,“ píše. Ochota ke kompromisu měla původně projít takzvanou volební školou, která se skládá z 538 voličů a kde je k vítězství ve volbách zapotřebí absolutní většina 270 voličů. V roce 2016 získal Trump 304 voličů, zatímco Clinton 227. Sanders jen jednoho. Zvyšující se polarizace staví systém pod tlak a vytváří velké rozpory v sociálně-politickém složení, geograficky a kulturně, i když byl systém původně zamýšlen k nastolení spravedlnosti. Změna názoru na politiku identity vás může stát všechno.

Klein tvrdí, že každý, kdo má v americké politice dosáhnout čehokoli, se musí podílet na politice identity: „Když politici, včetně lidí bez vyznání, zakončí své projevy slovem„ Bůh žehnej Americe “, neznamená to, že požadujeme vyšší moc, ale protože chtějí apelovat na naši základní identitu. Pokud mi nevěříte, zeptejte se sami sebe, proč je tak málo politiků, kteří se přihlásili jako ateisté nebo agnostici. “

Historické kořeny

První část knihy je částí historickou, kde se autor na základě svého tvrzení, že se v americké politice něco radikálně změnilo, vrací k historickým kořenům stran, aby vysvětlil, co se stalo. Dalo by se říci, že Spojené státy jsou rozděleny: horizontálně a vertikálně, kde vertikální rozdělení probíhá mezi rasami a etnickými skupinami. Horizontální rozdělení probíhá mezi demokratickým a republikánským politickým rozdělením země.

Tyto skupiny voličů toho o sobě vědí čím dál méně. Skutečnost, že existují pouze dvě strany a že se tyto strany pohybují stále více a více od sebe, je sama o sobě známkou toho, že se země trhá na dvě části.

Stále méně lidí v Republikánské straně se například domnívá, že rasismus je důvodem, proč se černoši nikam ve společnosti nedostanou, zatímco více na demokratické straně věří opak.

Rozdíl mezi těmito dvěma stranami se zvýšil, pokud jde o řadu otázek politiky identity, například o tom, zda lze říci, že přistěhovalci posilují americký rozvoj, či nikoli.

„Dnes,“ píše Klein, „je nemožné stát se prezidentem Republikánské strany, pokud slibujeme zvýšení daní, zatímco Bush i Reagan, kteří byli oběma republikány, to udělali.“

Značky identity

Takové problémy se staly ústředními značkami identity pro konkrétní skupiny voličů a politika USA se netýká jen změn stávajících politik, ale spíše apelování na stávající rozdělení mezi národy a jejího prohlubování. Jde o vítězství protiklady mezi různými skupinami voličů.

Mnoho lidí také nevolí, protože liker strana, pro kterou hlasují, ale proto, že ještě více nenávidí druhou stranu. Mnozí se také neodvažují volit napříč politickými stranami, ke kterým patří.

Další věc je, jak dochází k vytváření názorů. Klein píše: „Rádi bychom si mysleli, že si naši politiku volíme pomalým a metodickým rozvíjením světonázoru a jeho využitím k vytváření závěrů o ideálních daních a zdraví a zahraniční politice…“ Pravdou však je, že autor tvrdí, že volíme politické otázky že si vybereme jídlo z jídelního lístku, tj. podle vkusu a předpojatých názorů, a že naše politické názory jsou součástí toho, co on nazývá «náš psychologický makeup».

Psychologie a politika

USA jasně rozumíme nejlépe, když studujeme psychologii i politiku. Stejným způsobem, jakým Obama v roce 2008 použil liberální psychologii k ovlivnění voličů, a apeloval na jednotu, a ne na rozdělení, udělal Trump opak. Ale oba používají identitu-politickou rétoriku.

Politik, který říká, že nemá rád přistěhovalce, a tvrdí, že to říká proto, že odmítá být politicky korektní, používá politiku identity. Tvrzení o politické nesprávnosti však může být zase zakrývacím manévrem k rozdělení a vládnutí, zvítězí taktika Trumpa. Trump hraje na strach a rozdělení a ví, že vyhrává vytvářením strachu.

Ezra Klein již dříve poukázal na to, jak Breitbart News a Steve Bannon, skvělý ideolog Republikánské strany po nástupu Trumpa k moci, záměrně „obsadili“ mozky Američanů falešnými zprávami, které by zastavily nezávislé myšlení lidí a vyhnaly je z jejich myslí, něco, co byl schopen.

Co by měli Američané dělat? Možná jako Erik Hagerman, který se izoloval na vepřové farmě v Ohiu a odmítá o Trumpovi slyšet cokoli, ať už prostřednictvím novin, televize nebo jakýmkoli jiným způsobem, a který požaduje, aby při návštěvě jeho rodiny byla odstraněna veškerá mediální komunikace, a kdo je popírá zmínit jméno amerického prezidenta?

Předplatné 195 NOK