Hledejte, co nevidíme


Vyhnanství a chudoba visely jako stín na krátkém filmovém festivalu Cinéma du Réel.

Vyučuje filmovou vědu na e-mailu NTNU endreeid@gmail.com
E-mail: endreeid@gmail.com
Publikováno: 2016-04-14

Lidé, kteří si vyměňují oči, a lidé, kteří si prohlíží své okolí, jsou často spojeni s kvalitou, kterou nazýváme „filmová“. Otevřeně filmové v zadívat potvrzeno ve dvou filmových filmech: Koleda (Haynes, 2015), která plyne v dlouhých sekvencích jako elegantní, beze slovní výměna názorů mezi potlačenými emocemi a Saulův syn (Nemes, 2015), který nám čelí tváří v tvář jedné z obětí holocaustu a jeho snaze zachovat soket při sledování toho, co se kolem něj děje.
Saul i sistnevnte film, en fange som jobber i en konsentrasjonsleir i Auschwitz, må bruke øynene for å orientere seg i dødsmaskineriet, men ønsker egentlig at han ikke kunne se. «Det hadde vært mye lettere om man ikke hadde forstått,» sier han til en medfange og stirrer ned i matskålen sin. Saul har valgt å konsentrere seg om døden fremfor livet. Døden er tilsynelatende det eneste som er igjen å redde. Kroppen, blikket og tankene hans er fullstendig innrettet mot den – …


Vážení čtenáři. Musíte být předplatitel (69 SEK / měsíc), abyste si dnes mohli přečíst více článků. Vraťte se zítra nebo se přihlaste, pokud máte předplatné.


zavřít
Přihlášení


Předplatné 195 NOK