VEDENÍ K DODATKU ORIENTERING o OZNÁMENÍ, spoluautor Arne Ruth
Pravda je předpokladem pro to, aby voliči mohli činit dobrá a informovaná rozhodnutí. Proto jsou oznamovatelé nezbytní pro každou žijící demokracii. Informátoři potřebují ochranu a podporu.
Ti, kdo mají moc a autoritu, však vždy chtěli uříznout křídla informátorů. Ibsen to jasně ukázal Nepřítel lidí, drama, které se stalo pojmem, klenotem pro informátory z celého světa. Ibsen je oslavován jako nikdy předtím. Prostřednictvím příběhu boje za čistou vodu v malém norském městečku nám ukázal, jak je pravda vnímána jako ohrožující peněžní silou, politickou mocí a elitami. Ukázal však také ústřední, ale ne vždy stejně hrdinskou roli médií v boji za otevřenost a pravdu.
Ve varovném dodatku MODERN TIMES pojednáváme o tom, jak vedoucí síly, vládnoucí síly, ale také média ve Švédsku a Norsku prokázaly nedodržování zásad právního státu, lidských práv a svobody projevu. Velká část materiálu se bude týkat role Spojených států v případech svobody projevu a oznamování. Tak to bude, když přední světová supervelmoc zaujme tak agresivní směr k základním lidským právům a zbytek světa bude úctě klečet.
Atentát na Assange
Každý, kdo sledoval případ proti vůdci WikiLeaks Julianovi Assangeovi v Londýně, si všiml, jak švédské, britské a americké úřady uspěly nad všechna očekávání svým atentátem na Assangeho. K oslabení poselství byla zapotřebí komplexní strategie pro zčernalé posla. Míč se začal vážně valit neospravedlnitelnými obviněními švédských státních zástupců již v roce 2011. Proto Nils říká Melzer„Zvláštní zpravodaj OSN pro mučení, že Švédsko má zvláštní odpovědnost za osud Assange, včetně té, která se odehrála před soudem v Londýně.
K oslabení poselství byla zapotřebí komplexní strategie pro zčernalé posla.
Assangeovo špatné zacházení dosud vyvrcholilo ve vězeňské cele ve věznici s nejvyšší ostrahou v Londýně, kdy soud rozhodl o jeho možném vydání do Spojených států – soudcem, který opakovaně prokazoval nepřátelské nepřátelství vůči Assange. Bizarní je, že psychologickým výsledkem mučení, které proti němu samotné soudnictví praktikuje deseti lety vydírání, vyhrožování a uvěznění, je argument, který soudce používá k odmítnutí požadavků amerických úřadů na vydání. Soudkyně Vanessa Baraitser zjistila, že je nemožné předat Assangeho grotesknímu americkému válečnému zajatci, a odůvodnila to rizikem sebevraždy, které by to znamenalo – rozhodnutí, které Američané nyní obrátí.
Rozhodnutí soudce Baraitsera nevydat Assangea do Spojených států mu usnadnilo život a možná mu dokonce vrátilo život. Ale neudělalo to o nic méně nebezpečné být informátorem, hledačem pravdy nebo novinářem. Soudce totiž soudně uznal právo států beztrestně páchat válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Rozsudek byl vynesen v místnosti 2 Old Bailey – kde byl Oscar Wilde v roce 1895 odsouzen k tvrdé práci za homosexualitu, což byl rozsudek, který ho rozbil a vedl k jeho předčasné smrti v roce 1900.
Německý autor Günter Wallraff varuje: „To, co se v Assangeově případě odehrává před očima, je pokus o vymýcení všech zbytků mezinárodního práva a odhalení jeho porušení svobodným tiskem a univerzální svobodou projevu.“
[ Viz rozhovor s Wallraff ]
Lidská práva pod tlakem
Všeobecná deklarace lidských práv přijatá po druhé světové válce stanovila limity toho, co mohou národní státy dělat. Stanovili zákazy poškozování civilistů během války a používání mučení při respektování integrity občanů ve všech zemích a obecného práva na azyl. Klíčovým úkolem WikiLeaks, založeného Julianem Assangeem, je odhalit porušení těchto práv. Například detektiv CIA John Kiriakou byl odsouzen ke dvěma letům vězení za odhalení legalizace mučení ze strany USA v srpnu 2002 za vlády Bushe.
Deklarace lidských práv jsou dnes mazány. I když zločiny zůstávají nepotrestány, jsou kriminalizovány vystavení trestných činů. Svět se po rozhodnutí Assange stal nebezpečnějším místem a tlak na oznamovatele se zvyšuje, a to i v Norsku. Kdy bude Storting diskutovat o mezinárodním zvětrávání těchto práv?
Na schodech Stortingu v červnu 2015 byl tehdejší prezident Stortingu Olemic Thommessen povzbuzen Harftem Stanghellem z Aftenposten, aby varoval osud Edwarda Snowdena norským voleným zástupcům a ukázal, že oslava Stortingu v roce 1814 byla vážně zamýšlena. Thommessen žádost odmítl s hněvem a opovržením.
Reportér mučení OSN Melzer požaduje, aby švédské orgány – veřejně – rehabilitovaly a odškodnily Assangeho za fyzické a psychické týrání, kterému byl vystaven. Melzer kritizuje úřady ve Švédsku, Ekvádoru, Velké Británii a Spojených státech za závažné porušování lidských práv. Když o tom Norsko nebude mlčet, budeme také spoluvinníci – protože jsme podepsali Úmluvu OSN proti mučení.
Používá špionážní zákon z roku 1917
Nositel Nobelovy ceny za mír Barack Obama předložil sto let starý zákon proti zrádcům – zákon Spy z roku 1917 – a tak před soud předvedl více oznamovatelů než všichni ostatní američtí prezidenti dohromady. To ukazuje, že nestačí, aby byl prezident Donald Trump z Bílého domu, aby se tato velmoc obrátila správným směrem. A Švédsko tuto cestu ochotně následovalo, stejně jako Spojené království.
Případ Assange je důležitý. Není ojedinělý, ale je zvláštním a lakmusovým papírkem i naší ochoty bránit svobodu projevu – lidské právo, které se neomezuje pouze na členy tiskových agentur a novinářské asociace.
